Historie Oh

Původ her

Nikoho zřejmě nepřekvapí, že Olympijské hry mají svůj původ ve starověkém Řecku. Nejčastěji zmiňované datum jejich vzniku je rok 776 před Kristem. Hry se konaly ve městě Olympia, odtud také jejich název.

Účastníci soutěžili v několika sportech, mezi které patřily atletické disciplíny jako běžecké závody, skoky do dálky, hod oštěpem a diskem a dále například box nebo zápas.

O jejich vzniku existuje několik legend. Jedna z nich praví, že je založil Herkules, který poté, co dokončil svých dvanáct úkolů, postavil olympijský stadion a dal zrod tradici pořádání her každé čtyři roky.

Závod v běhu

Hry měly ve starověkém Řecku velký náboženský i společenský význam. Během jejich konání byly přinášeny oběti bohu Diovi, jehož socha v nadživotní velikosti od Feidiáse v paláci v Olympii byla jedním ze sedmi divů světa. Vítězové her získávali nehynoucí slávu a byli oslavováni v písních a básních. Střídání olympijských her jednou za čtyři roky bylo také základem jednoho z  kalendářů používaných ve starověkém Řecku.

Hry začaly svůj význam ztrácet, když Řecko dobyli Římané. Jejich úplný zánik není přesně znám, datuje se nejčastěji do konce 4. nebo začátku 5. století našeho letopočtu. Jejich nástupcem byly až novodobé Olympijské hry, o kterých bude řeč dále.

Znovuzrození

Snahy o obnovení tradice Olympijských her se objevovaly už od konce 18. století ve Francii a v Anglii. Vždy ale zůstávaly pouze na národní úrovni. Sporty, ve kterých se soutěžilo, měly svůj základ ve starověkých disciplínách a byl na nich z velké části postaven i program prvních skutečných mezinárodních Olympijských her v roce 1896.

The Opening Ceremony at the 1896 Athens Olympics.

Zahájení OH 1896

I v samotném Řecku se v průběhu 19. století objevovaly pokusy o obnovení pořádání her. V roce 1859 se na athénském náměstí konaly první Olympijské hry, kterých se účastnili sportovci z Řeska a Osmanského Turecka. Roky 1870 a 1875 byly svědky her na zmámém stadionu Panathinaiko, které se těšily obrovskému diváckému zájmu.

Nejznámější postava ve spojitosti se založením moderní Olympiády, Baron Pierre de Coubertin, vstoupila na scénu v roce 1890. Poté, co byl svědkem klání v Anglii, přišel s myšlenkou založit Mezinárodní olympijský výbor a obnovit tradici pořádání her každé čtyři roky s tím, že místo konání bude pokaždé rozdílné. Své návrhy představil při prvním Olympijském kongresu roku 1894 na pařížské univerzitě Sorbonně. Z kongresu vzešlo rozhodnutí, že první ofociální novodobé Olympijské hry se budou konat roku 1896 v Athénách, jako nástupce starověké tradice. Účastnilo se jich 241 sportovců ze 14 zemí, kteří se utkali ve 43 disciplínách. Soutěžili pouze muži, což bylo také pokračování starověké tradice.

Vývoj

Poté, co hry v roce 1896 zaznamenaly velký úspěch, propadly se další ročníky téměř na úplné dno. V roce 1900 nebyl v Paříži pro Olympiádu přímo určen dokonce ani žádný stadion. Toto klání má však jeden důležitý primát, a to sice, že to byly vůbec první hry, kterých se účastnily ženy. O 4 roky později v St. Louis se soutěží sice účastnilo 650 sportovců, ale 580 z nich byli Američané. Oba tyto ročníky navíc nebyly pořádány jako samostatná událost, ale soutěže se konaly při příležitosti výstav, které do zmíněných měst přitáhly diváky. Olympiáda tedy byla pouze druhořadá.

Rozkvět přišel v roce 1906, paradoxně po hrách, které se nepočítají do olympijské historie a nebyly oficiálně uznány MOV. Tyto athénské hry, které měly svým programem k Olympiádě velmi blízko, nicméně probudily velký zájem jak mezi sportovci, tak i mezi diváky, a to z mnoha různých zemí. Sklidily tak velký úspěch a znamenaly začátek obrovské obliby Olympijských her a rozrůstání jejich popularity do celého světa.

Zimní olympiáda

Lední hokej na OH 1924

Olympijské hry byly velmi úspěšné, nicméně sportovci a diváci vyznávající zimní disciplíny byli značně ochuzeni o možnost vychutnat si tento ojedinělý zážitek. Ačkoliv krasobruslení bylo zařazeno na program letních Olympiád v letech 1908 a 1920, přičemž ve druhém zmiňovaném roku se hrál i lední hokej, hry určené výhradně zimním sportům neexistovaly.

To se mělo změnit na Olympijském kongresu v roce 1921, kde bylo odsouhlaseno zavedení zimní olympiády. První se konala v roce 1924 ve francouzském Chamonix. Od té doby se pořádaly po čtyřech letech vždy ve stejný rok, jako letní hry. To platilo až do roku 1992, kdy bylo toto pravidlo ukončeno a další zimní olympiáda se konala v roce 1994 v norském Lillehammeru. Od té doby jsou Olympijské hry pořádány každý sudý rok s tím, že se střídají letní a zimní.

Zrušené hry

Celkem pět her v historii bylo zrušeno kvůli světovým válkám. První jejich obětí v tomto slova smyslu byla letní Olympiáda, která se měla konat roku 1916 v Berlíně. V roce 1940 se nekonaly ani zimní hry v japonském Sapporu, ani letní v Tokiu. Totéž platilo i o roce 1944. Tehdy se měla zimní Olympiáda pořádat v italské Cortině d’Ampezzo, letné potom v Londýně.

Kontroverze a katastrofy

Ani sportovnímu světu se bohužel nevyhýbají smutné události, někdy dokonce velké katastrofy. Historie Olympijských her toho je jasným důkazem.

Velkou kontroverzi ve světě vzbudily Letní olympijské hry v roce 1936, které se konaly v Berlíně. Nechvalně prosluly ohavnou nacistickou propagandou, která je provázela prakticky od začátku do konce a ovlivnila i mnoho vlastních sportovních soutěží a výsledků. Start za Německo měli povolený jen příslušníci „Árijské rasy“. Mnoho sportovců, ačkoliv ve své disciplíně patřili do naprosté světové špičky a byli držiteli světových rekordů, neměli šanci své schopnosti předvést. V několika zemích se rovněž  uvažovalo o bojkotu her. Ten však nakonec realizovaly jen výpravy ze Španělska a SSSR.

Největší katastrofa v historii Olympijských her se odehrála na letních hrách v roce 1972 v Mnichově. Osm členů palestinské teroristické organizace Černé září vniklo do izraelské olympijské vesnice a vzalo si jako rukojmí jedenáct sportovců, trenérů a funkcionářů. Dva členové izraelské výpravy byli zavražděni hned při útoku. Z jedenácti rukojmých nepřežil ani jeden. Ačkoliv se německé vojenské snažily Izraelce zachránit, podcenily sílu a připravenost teroristů. Kvůli těmto událostem byla zvýšena bezpečnostní opatření na následujících hrách.

Velké kontroverze provázely výběr Pekingu jako pořádajícího města pro Letní olympijské hry v roce 2008. Mnoho politiků a nevládních organizací vzneslo svůj nesouhlas s tímto místem konání pro nejasnou situaci, která panuje v Číně ohledně dodržování lidských práv.